Vítejte na nejrozsáhlejší, nekomerční, neziskové, soukromé webové stránce, která je věnována geniálnímu českému malíři pravěku a ilustrátorovi dobrodružné literatury dvacátého století, která slouží pouze pro badatelské účely.
Malíř a ilustrátor Zdeněk Burian se narodil 11. února 1905 v Kopřivnici na Moravě. Absolvoval měšťanskou školu a v roce 1919 byl ve věku čtrnácti let přijat na Akademii výtvarných umění v Praze. 6. července 1920 obdržel vysvědčení za absolvování druhého ročníku Akademie, na němž jsou kreslení a malování hodnoceny jako velmi dobré. Vysvědčení je podepsáno Maxem Švabinským a Jakubem Obrovským. Nastupuje do třetího ročníku, ale na podzim roku 1920 však školu opouští, začíná ilustrovat dobrodružnou literaturu a intenzivně se věnuje trampingu.
První kniha s Burianovými ilustracemi "Dobrodružství Davida Balfoura" vychází v roce 1921 v Ústředním dělnickém knihkupectví a nakladatelství Antonína Svěceného, kde Burian působil do roku 1924 a ilustroval zde dalších šest knih.V roce 1924 do jeho života vstoupil tehdy významný český geograf a cestovatel Stanislav Nikolau. Pro časopis Širým světem, jehož byl Nikolau šéfredaktorem a zeměpisné knižnice Země a lidé se na dobu více než dvaceti let stala Burianova tvorba vítaným doplňkem. Pro Buriana znamenala spolupráce s Nikolauem kvalitativní obrat v tvorbě, přechod k žánru romantismem stále ovlivněné, ale již vědecké ilustrace, kterou se rychle proslavil. Roku 1927 začíná ilustrovat pro nakladatele Josefa Richarda Vilímka a roku 1930 také pro nakladatele JanaToužimského. Zdeněk Burian vytvořil ilustrace pro známé knihy Karla Maye, Julese Verna, Jaroslava Foglara, Eduarda Štorcha. Ilustroval podstatnou část světové romantické literární klasiky, tituly Jacka Londona, Rudyarda Kiplinga, Daniela Defoa, Roberta Louise Stevensona, Enriqua Stanka Vráze, Alberta Vojtěcha Friče a dalších velikánů.
Jeho nejznámější spolupráce byla s docentem Josefem Augustou, s kterým se poprvé setkává v srpnu roku 1935 a jejiž zásluhou vznikly světovou odbornou veřejností uznávané rekonstrukce prehistorických zvířat a života pravěku. Ilustroval všechny Augustovy knihy a malířskými rekonstrukcemi vyhynulých živočichů i rostlin přispěl jedinečně k popularizaci paleontologie a zapsal se do paměti několika generacím nejen těmito obrazy, ale i knižními ilustracemi dobrodružných děl.
14. února 1927 uzavřel Zdeněk Burian sňatek s Františkou Loudovou (nar. 29. ledna 1904), kterou poprvé potkává v létě 1924 pod pražským Vyšehradem a 11. května 1927 se narodí manželům dcera Eva. Burianovi bydlí zprvu v podnájmu ve Vršovicích a od května 1928 ve vlastním bytě na Žižkově. Roku 1947 se stává Zdeněk Burian členem Sdružení výtvarníků Purkyně a roku 1956 se na jaře Burianovi stěhují do nejslavnějšího bydliště, do rodinné vily v Podolí. Manželka Františka byla malířovou celoživotní oporou a umírá 18. října 1979.
Celkový počet umělcových prací se pohybuje kolem čísla 15 000* a jeho kvašová technika je nepřekonatelná. Ilustroval asi 500 knižních titulů, stejný počet povídek a vytvořil asi 600 knižních obálek. Od roku 1952 bylo uspořádáno 40 samostatných výstav jeho díla, ale největšího uznání se mu bohužel dostalo až na sklonku jeho života, kdy mu byl udělen titul zasloužilého umělce a uspořádány reprezentativní výstavy v nejlepších pražských galeriích jako je např. Výstavní síň Mánes, Galerie Václava Špály a Výstavní síň Albatros. Největší výstava Zdeňka Buriana byla k zhlédnutí roku 2005 v Jízdárně Pražského hradu.
Zdeněk Burian umírá 1.července 1981 v pražské nemocnici Na Františku pooperačních komplikacích břišní aorty a je rozptýlen na zbraslavském hřbitově. 23.května 2000 byla po Zdeňku Burianovi pojmenována planetka č. 7867, kterou 20. září 1984 objevil A. Mrkos. V rodné Kopřipnici se můžeme projít po ulici Z. Buriana a v roce 2017 byl pojmenován po ZB dinosaurus Burianosaurus augustai.
*Celkový počet Burianových prací se nedá s přesností určit. Díky jeho volné tvorbě a stovkám skic můžeme stále něco nového objevit. Mnoho ilustrací se také nedostalo do knih díky drahému provozu tisku a nakladatel nechal reprodukovat pouze pár ilustrací, i když jich vlastnil mnohem více.Také znárodnění roku 1948 odepsalo mnoho nakladatelů a několik připravených knih a ilustrací je zapomenuto.
Důkazem tohoto tvrzení je rok 2006, kdy bylo objeveno pět nevydaných kvašových ilustrací ke knize a tři olejomalby volné tvorby. Každým rokem tato překvapení pokračují a od roku 2005 je eviduji v kategorii Aktualit - nově objeveno.
